Zrušené letenky aneb “Tschüß, Aufwiedersehen und Bye-bye”

18.12.2017

Letošní Vánoce jsme se rozhodli strávit na cestách, respektive pod vodou. Před zhruba 2 měsíci jsme si naplánovali 9denní cestu na Tenerife, z toho týden na lodi, ze které jsme se měli potápět. Pak jsme se ale dozvěděli, že nám zkrachovala letecká společnost Lauda Air, se kterou jsme na dovolenou měli letět. Pět dní před naším odletem.

Je pátek 15.12. a já odjíždím s naší víkendovou návštěvou směr Mnichov, ze kterého za 5 dní odlétáme. Po cestě narazíme na téma cesty a zcela náhodou se dozvídám, že letecká společnost Niki Air vyhlásila včera bankrot. Následuje hodně telefonování a googlování, při kterém se tato informace potvrzuje. Letadla aerolinky Lauda stojí už druhý den na zemi. Zrušili letenky 750 000 zákazníkům, včetně těch našich.

Sobota 16.12. a my máme válečnou poradu. Čísla helplinek společnosti jsou odpojené. Web nás přesměrovává na společnost AirBerlin, která zkrachovala už v létě a hlásí game over s prý typicky německým “Tschüss, Aufwiedersehen und bye-bye”.  I přes to, že jsme nedostali oficiální informaci, že nám lety zrušili, jsme se rozhodli najít nové letenky a hlavně odletět, protože máme vše už stejně zaplacené. Z cen vánočních letenek na poslední chvíli nás polívá studený pot.

Pak si ale vzpomenu, že letecké společnosti sice mají vyprodaná letadla, takže jsou ceny extrémně vyšponované, ale pak jsou tady ještě cestovky, které na tuto dobu letenky skoupily, ale ne všechny prodaly, takže se jich na poslední chvíli snaží zbavit za “super last minute” ceny. Sehnali jsme tak letenku za necelé 2000 Kč, ale s odletem následující den ráno v 6. Začíná trochu boj s časem, abychom vše sbalili (největší zlo je potápěčská výstroj a několik neoprenů), chvíli se ještě věnovali návštěvě a stihli se aspoň trochu vyspat.

Neděle 2:45 ráno – zvoní budík. Je čas se rychle přesunout na letiště. Rychle popoběhneme zasněženým a ospalým městem k S-Bahnu. Stíháme to na minutu přesně. První noční úkol jsme zvládli.

4:15 – přijíždíme na letiště. Hned po příjezdu zjišťujeme, že stánek CK l´Tur otevírá až v 10. Musíme si poradit jen s rezervací v e-mailu. Na checkinu máme naštěstí priority, protože Kuba je frequent flyer, takže velice rychle zjišťujeme, že v letadle naše jména zapsaná nejsou.

4:40 – přesun na další přepážku, tentokrát Lufthansy, která ale otevírá až v 5. Odlet se blíží, ale zatím to ještě můžeme zvládnout! Němci začali fungovat dříve a hned se dali do telefonování, kde se stala chyba. Za zhruba půl hodiny se naše jména konečně objevila v seznamu cestujících.

Při checkinu nám kufry odmítají označit jako křehké (doufám, že to naše hruškovice od Žufánka přežije). Průchod kontrolou si taky užíváme včetně inspekce snad na cokoliv. Při boardingu se modlíme, aby se někomu nezalíbily naše batohy, které nejsou zrovna nejmenší (i když váhově by požadavky po malé úpravě splňovali). Letíme…

14:00 – 24 hodin po zakoupení nových letenek. Sedím v hotelovém pokoji a dopisuji tento článek. Mohli jsme dopadnout hůř. Máme dovolenou prodlouženou z 9 dní na 13 a pokud by se nám někdy podařilo dostat peníze za letenky zpět, hodně bychom na tom ušetřili.

Ze 750 000 lidí jen 350 000 bylo koupeno přes agenta, takže jim ostatní letecké společnosti zajistí náhradní letenky zdarma. Ostatních 400 000 zůstalo bez letenek a bez pomoci. A co teprve zaměstnanci, kterým bez předchozího varování přestaly fungovat firemní karty, takže si museli zaplatit hotely a zajistit dopravu domu. Samozřejmě za své.

Poučení

Seznam leteckých společností, které zkrachovaly v poslední době je nechutně dlouhý. Vyplývá z toho pro mě ponaučení, že pokud si kupuji letenky za zajímavou cenu a napřímo, nesu si riziko změn a zrušení letenek, letů či celé společnosti sama za sebe. Pro klidnou vánoční dovolenou tedy doporučuji nechat tyto starosti na někom jiném a zaplatit o trochu více prodejci letenek. V případě nouze to pak bude on, kdo se o vás postará.