Zajímavosti: Australský outback

15.04.2017

Úžasná, nekonečná a úplně jiná. Taková je příroda v Austrálii. V článku Zajímavosti: Cestovat levně v drahé zemi jsem psala, co očekávat v australských městech. O nich to ale na tomhle kontinentu není. To nejkrásnější bohatství je totiž až daleko za městem, uprostřed divoké přírody.

Doprava

Byl to boj vymyslet, jak se budeme mezi australskými městy přepravovat. Letenky jsme koupili do Perthu, což je osamocené velké město na západě Austrálie. Do Melbourne, které je na východě, je to nejméně 3500 km. Původní plán byl si půjčit karavan přes nějakou relokační službu. Pár dní před cestou Kuba udělal krátký propočet nákladů a zjistil, že bychom za karavan sice zaplatili AU$5 za den, ale ufinancovat spotřebu takového drahouška na 4000 km dlouhé cestě bychom už nezvládli. Drama pokračovalo do posledních dnů – letět nebo neletět?

Pro představu jsem vytvořila hrubou mapu porovnání velikostí Evropy a Austrálie (kartografové prominou aproximaci). Při naší cestě z Perthu do Sydney jsme překonali vzdálenost asi jako z Lisabonu do Moskvy (cca 4500 km).

Školní autobus

Jak už víte, letěli jsme. Cestovatelské štěstíčko nám přálo a objevili jsme kluky z Why not Bus. Odjížděli přesně 3 dny po našem příletu do Perthu. A jejich ceny byly víc než baťůžkářské, protože svoji „cestovní agenturu“ teprve rozjížděli a potřebovali hlavně lidi, kteří jim zaplatí přejezd na východní pobřeží.


Cestování ve skupině

Sedět celý den s dalšími 15 lidmi v malém autobusu a pak s nimi ještě spát v jednom stanu byla pro nás změna. Svoji cestovatelskou svobodu jsme vyměnili za poznávání jinak nemožného a nelitujeme jediného dne. Vařili jsme (my dva s Kubou docela často) v pojízdné kuchyňce, kterou jsme táhli za autobusem. Ušetřené peníze za jídlo jsme místo toho utráceli za nejlevnější plechovková piva, která jsme otvírali už odpoledne (s hláškou, že od teď už budeme muset zastavovat na záchod častěji) a popíjeli až do pozdního večera u rozdělaného ohně.

Bydleli jsme v přírodě, která pro nás byla strašně neznámá, ale tím kouzelně záhadná a krásná. Sice jsme nevěděli, které dřevo bude nejlepší na rozdělání ohně, ale po pár dnech se ukázalo, že v Austrálii hoří prostě cokoliv (klokany jsme netestovali). Spali jsme v lese, na pláži, v kempech a národních parcích. Někdy nám na dobrou noc zpívali papoušci kakadu a někdy nám za stanem běhali klokani. Bylo to nejlepší stanování na světě.